|
|
Umělecké tendence v krajině
Syrová, Hana
Diplomová práce se zabývá uměleckými tendencemi v krajině od šedesátých let minulého století až po současnost. Hlavní pozornost je zaměřena na historická východiska land artu, vznik land artu v České republice a rozdíl mezi americkým a evropským přístupem v tvorbě.Důležitým tématem je hledání propojení mezi land artem a krajinářskou architekturou. V práci jsou popsáni vybraní zahraniční i čeští tvůrci, kteří se zabývají reálným ztvárňováním veřejného prostoru, pohybující se na pomezí land artu, sochařství a krajinářské architektury. Literární rešerše také otevírá téma aplikovaného land artu, který používá formy land artu (stejné výrazové prostředky a principy) k dosažení jiného cíle (např. řešení problémů a potřeb). Tento směr posouvá formu land artu do mezioborového prostoru, kde se land art potkává se sociologií, krajinářskou architekturou, historií a jinými obory, které mají vliv na utváření krajiny. Vznikají tak projekty, které umožňují posílit historické, ekonomické, sociální a krajinné charakteristiky. Je tak vytvořena příležitost, kdy lidé mohou prožít krajinu a ucítit sounáležitost s ní. V praktické části jsou nastíněny problémy krajiny v řešeném modelovém území -- Anenská Studánka, které vyplývají z krajinářské analýzy. Je navrhnuto řešení kulturních problémů prostřednictvím aplikovaného land artu, který nám pomáhá mluvit s lidmi o problémech krajiny. Jako forma aplikovaného land artu byla zvolena veřejná vernisáž uměleckých děl v krajině, která nám umožňuje přilákat lidi do krajiny, poukázat na problémy a hodnoty krajiny, zvýšit povědomí o historii místa a umožní společný prožitek v krajině. Aplikovaný land art byl vyzkoušen na projektu Hřebečsko -- region, který (NE)zanikl, který měl za cíl zvýšit místním lidem povědomí o historii a identitě místa, ve kterém žijí, a postupně obnovovat ztracený vztah lidí ke krajině. Cílem bylo oslovit především místní obyvatele a vytvořit prostor pro setkávání, sdílení a navazování nových vztahů díky společnému zážitku. Přínosem diplomové práce je vlastní realizace projektu v roli hlavního organizátora. Práce tak přináší praktické zkušenosti a poznatky z organizování akce (vlastní know -- how). Práce tak může sloužit jako modelový návod k pořádání podobného projektu, který je přenositelný na jiné lokality.
|
|
|
Umělecké tendence v krajině
Syrová, Hana
Diplomová práce se zabývá uměleckými tendencemi v krajině od šedesátých let minulého století až po současnost. Hlavní pozornost je zaměřena na historická východiska land artu, vznik land artu v České republice a rozdíl mezi americkým a evropským přístupem v tvorbě.Důležitým tématem je hledání propojení mezi land artem a krajinářskou architekturou. V práci jsou popsáni vybraní zahraniční i čeští tvůrci, kteří se zabývají reálným ztvárňováním veřejného prostoru, pohybující se na pomezí land artu, sochařství a krajinářské architektury. Literární rešerše také otevírá téma aplikovaného land artu, který používá formy land artu (stejné výrazové prostředky a principy) k dosažení jiného cíle (např. řešení problémů a potřeb). Tento směr posouvá formu land artu do mezioborového prostoru, kde se land art potkává se sociologií, krajinářskou architekturou, historií a jinými obory, které mají vliv na utváření krajiny. Vznikají tak projekty, které umožňují posílit historické, ekonomické, sociální a krajinné charakteristiky. Je tak vytvořena příležitost, kdy lidé mohou prožít krajinu a ucítit sounáležitost s ní. V praktické části jsou nastíněny problémy krajiny v řešeném modelovém území -- Anenská Studánka, které vyplývají z krajinářské analýzy. Je navrhnuto řešení kulturních problémů prostřednictvím aplikovaného land artu, který nám pomáhá mluvit s lidmi o problémech krajiny. Jako forma aplikovaného land artu byla zvolena veřejná vernisáž uměleckých děl v krajině, která nám umožňuje přilákat lidi do krajiny, poukázat na problémy a hodnoty krajiny, zvýšit povědomí o historii místa a umožní společný prožitek v krajině. Aplikovaný land art byl vyzkoušen na projektu Hřebečsko -- region, který (NE)zanikl, který měl za cíl zvýšit místním lidem povědomí o historii a identitě místa, ve kterém žijí, a postupně obnovovat ztracený vztah lidí ke krajině. Cílem bylo oslovit především místní obyvatele a vytvořit prostor pro setkávání, sdílení a navazování nových vztahů díky společnému zážitku. Přínosem diplomové práce je vlastní realizace projektu v roli hlavního organizátora. Práce tak přináší praktické zkušenosti a poznatky z organizování akce (vlastní know -- how). Práce tak může sloužit jako modelový návod k pořádání podobného projektu, který je přenositelný na jiné lokality.
|
host ::
RSS.